“Setkání s koněm, které mi v rámci terapie nabídla moje úžasná paní terapeutka, mi zpočátku brala jako zpestření terapie. Zkušenost s tímto zvířetem, kterého jsem se pro jeho velikost a očekávanou nebezpečnost bála, mi však zcela nečekaně přinesla zkušenost se mnou samotnou.
To, co na první pohled vypadalo jen jako krásně strávené odpoledne, přineslo pro mne zcela zásadní výsledky a posun. Kůň mi byl toho odpoledne za asistence paní terapeutky prostředníkem zkušenosti, že strachem lze projít a že to, co vypadá nebezpečně, nebezpečné být nemusí. Že vypořádáme-li se se strachem, objevíme sílu, o které jsme přesvědčeni, že tam dávno není. Kůň mi jako partner v komunikaci laskavě, ale jednoznačně umožnil zjistit, kdo jsem, jak reaguji a jaké reakce tím vyvolávám. Poznání, o které jsem dlouhodobě a pracně usilovala, přišlo tímto způsobem jemně, rychle a názorně.
Tohle všechno beru jako velkou věc mé terapie. Jako bonus si do života odnáším lásku ke krásným koním a předsevzetí obohatit s nimi občas svůj život zážitkem, který je neměřitelný.”